středa 16. listopadu 2011

Chiapas - Caňon del Sumidero, Chiapa de Corzo, San Juan Chamula


Vypnuli nám proud, takže mám konečně důvod napsat o Chiapasu, jinak jsem dost líná. Kulturní vsuvka – právě bych měla bejt ve škole, ale umírám na chřipku, politujte mě prosím někdo J
Chiapas je nejjižnější stát Mexika, sousedí s Guatemalou, a  je to tam náááádherný! 120 fotek co jsem prostě MUSELA přidat mluví za vše :)


V sobotu nám skončilo leháro na hotelu ve Huatulcu, pujčili jsme si auto na letišti a vyjeli směr Tuxtla, hlavní město Chiapasu. Už si přesně nepamatuju kolik hodin jsme jeli, no určitě pět, ale cesta to byla úžasná, tolik proměn přírody jsem snad nikdy neviděla, nejdřív člověk jede v horách porostlých pralesem, pak najedou zmizej, všude rovina, hory v dálce, pak kolem louky, pak jehličnatý stromy, jeli jsme přes největší větrnou elektrárnu co jsem kdy viděla – nekonečno tech bílejch mlejnů, a skoro celou cestu jsme měli po pravý straně moře, sice v dálce, ale pořád bylo vidět, a bylo takový divoký, otevřený, všude skály… no uužasný!

Tuxtla – město nic moc, ale je kousíček od něj Caňon del Sumidero a to je nááádhera! Je to caňon utvořenej řekou, nejvyšší stěna měří 1000 metrů, ústí to do ohromný vodní elektrárny Chicoasen, všude tam jsou krokodýli (přirozený životní prostředí), viděli jsme malinkatý opičky blbnout na stromech, vodopády…fakt uuužasný! (druhej den jsme strávili 2 hodiny hledáním silnice která vede k vyhlídkám na ten caňon seshora, byli jsme strašně ztracený, nešlo nám to najít odbočku, jezdili jsme po městě sem a tam, a když jsme to konečně našli, tak nahoře nám řekli, že je to až do prosince zavřený. Mimochodem ten samej den jsme dobu hledali Zoo (která je prej v Tuxtle úžasná) a když jsme ji našli, řekli nám, že v pondělí je zavřeno : ))

Taky jsme byli v městě Chiapa de Corzo (v neděli), a v pondělí jeli do San Juan Chamula, což je indiánský město kde byl krásnej hřbitov, uplně jinej zas než jinde, a bylo to krásný protože jsme zrovna viděli indiány jak všechno připravujou na Den Mrtvých, a už to měli všechno krásně ozdobený. Pak jsme šli do kostela, kde se bohužel zrovna nic nedělo, ptže Iva i Věra když tam byli tak viděli jak tam obětovali slepici, ale my jsme nic neviděli L Tak mě to mrzelo L No ty indiáni strašně nechtěj abychom je fotili (píšu ve wordu ptže mi nejde net kvůli tomu proudu a word mi nějak moc spisovně opravuje můj projevJ ), takže tam byli různě krásně oblečený, ale nemáme je skoro nikde na fotce, ptže se to nesmí L Ženský nosej takový dlouhý sukně z černý kožešiny a k tomu vyšívaný blůzy, chlapi takový vesty z tý černý kožešiny (ono to je 2260 m nad mořem a je tam dost zima teda…já tam přijela v kraťasech a žabkách, ale koupila jsem si čepici a chodila v ní…teda tady v Mexico City jsme ještě vejš, a je tady přitom teplo…zvláštní J) …no je to prostě čistě indiánská vesnice, docela zážitek. Pak jsme přejeli do San Cristobal de las Casas. A o tom asi jinej článek, už snad pustěj ten pitomej proud ... nakonec přidávám 120 fotek, chtěla jsem dát asi tak desetinu, ale nejde to, jsou strašně moc kráásnýýýý!   jo všechny fotky Michal, já nula 


ceiba, posvátnej strom mayů





vstup do canon del sumidero, tenhle tvar je znakem státu chiapas



opiceeeeeeeeeeeee :))))))))

opičtýýýý



náš člun

kaple - panenka Guadalupe


vodopád, ale málo vody :(((


vodopád "Vánoční stromeček" - tak se jmenuje a fakt tak vypadá








elektrárna Chicoasen
všude byli krokodýli!




městečko Chiapa de Corzo

cukrový rakve, hroby a lebky na Den Mrtvých

kytky na den mrtvých





tohle všechno jsou sladkosti na den mrtvých



tuhle mááám! 

hřbitov v Chiapa de Corzo - plnej lidí a všichni natírali hroby a připravovali se na den mrtvých, natírali je na svítivě růžovou, pastelový barvičky, uplně co nejveselejší barvy :)















další hřbitov - v San Juan Chamula - zas něco uplně jinýho, ale taky horečnatý přípravy na den mrtvých





































byla mi fakt zima :))


náušnice a náhrdelníky a náramky jenom z peciček, kukuřice, žaludů, hrášku, kávovejch zrnek...





náměstí v San Juan Chamula

nechtěj se nechat fotit


sušený chile . máme :)



vevnitř se nesmí fotit - michal fotil "tajně", tak ho vyvedli :)

Přidat popisek



cestou zpátky už byl hřbitov zas o něco víc ozdobenej






veřejný záchodky :)))

1 komentář:

  1. moc krásné fotky, do těch sladkostí by se člověk hned zakous a ta kabelka je povedená. jen nevím, jestli bych si troufla mezi ty krokodýly :o)

    OdpovědětVymazat