Sunday Coyoacan

My dvě (nekecej)

V neděli jsme řekly NE! Už žádnej další den promrhanej doma nad "děláním projektu", vyrazíme na Coyoacan.  To je čtvrť jižně od nás, taková krásná koloniální, jsou tam všude barevný koloniální domky, parky s lavičkama, fontány, plno lidí který se tam jen tak procházej nebo seděj na těch lavičkách se zmrzlinou, odpočívaj...
je to tam strašně živý, spusty lidí, ale zároven hrozně klidný, takový jak kdyby se člověk ocitnul najednou někde na nějaký vesnici na náměstí kam si lidi vyrazili na promenádu. Dřív přímo v centru na náměstíčku byl takovej hippies trh, vždycky o víkendu, bylo to tam úžasný, všude po tom náměstí mezi kašnou a stromama byly stánky kde prodávali korálky, náušnice, všechny možný cetky, ale uplně jiný než jinde, takový fakt hippies, čepice, dělali piercingy i je prodávali, henový tetování, pletení copánků, prodávali tam svíčky a vonný tyčinky a všude se tam procházeli gothikové nebo jak se jim to řiká, no tady "darketos", v černym, s bílejma obličejema, černejma očima, no a rastafariáni a různý zvláštní lidi :) Mělo to fakt strašně bohémskou atmosféru, na každym rohu muzikanti, všude bylo slyšet reggae, malíři, antikvariáty...dneska už to bohužel tak uplně není, protože ten trh na náměstí zrušili a přesunuli ho kousek dál na uzavřený tržiště a už to samozřejmě nemá tu atmosféru, ani na tom tržišti už není tolik stánků, je to fakt škoda. Ale jinak to tam je pořád super. Včera bylo nááádherně, bohužel jsme vylezly z domu až v jednu, pak nám trvala skoro dvě hodiny cesta :( půl hodiny pěšky na metro, pak jsme měly na metru přestupovat a bylo to tak strašně debilně značený že jsme nastoupily na uuuplně jinou linku, sice jsme z ní taky pak mohly přestoupit dál, ale takovou dobu jsme tam lítaly, pak teda další přestup, zas doba v metru, a pak ještě asi půl hodiny chůze od metra do toho centra Coyoacánu, takže jsme dorazily až ve tři na místo určení. Prošly jsme si náměstíčka a hledaly kam se najíst, pak jsme v jedný boční uličce našly super restauraci mexickou, daly jsme si menu za 95 pesos (cca tak 140 Kč), kde byl předkrm - taková jako pomazánka z nějaký uzený ryby a pečivo, pak vývar z krevet, potom arroz a la mexicana (rejže ochucená a jalapeňo) a hlavní chod - já si dala Arrachera tampiqueňa, arrachera je dokonale strašně výborný maso takový slaboučký naložený po kterym se můžu už...jo prostě užrat, je uplně jiný než naše masa, je to hovězí, ale je tak strašně jemný a dobrý a prostě úžasný :) k tomu jsem měla guacamole - taková kejda z avokáda, fazolovou pastu, osmaženou cibulku s jalapeňos a mole poblano, což teda nevim jestli by někomu u nás chutnalo, je to taková hnědočerná omáčka se strašně moc ingrediencema, ale ta hlavní jsou papričky chile a ČOKOLÁDA. A jí se to třeba s kuřetem a tam...je to starej indiánskej recept. Iva si dala králíka což je tady strašná vzácnost, když jsme ho chtěly upíct Lukášovi tak jsme ho ani nesehnaly, a nikde v hospodě ho skoro nemívaj. A byl taky výbornej. Pak jsme se totálně přejedený šly ještě projít a pak jsme šly na to tržiště který je místo toho trhu na náměstí...koupila jsem si náramek, heč. Jo a zase jsme koupily spoustu plakátů na zarámování, už jich mám asi deset, Frida Kahlo, Diego Rivera...filmový plakáty, fotky a tak...nádherný!

Jo zapomněla jsem dodat že v Coyoacánu žila a tvořila Frida Kahlo a Diego Rivera, je tu Casa Azul, dům kde Frida s Diegem žili, nádherný muzeum s jejich původním nábytkem a tak, a pak ještě akový zváštní studio který nechal Diego Postavit, tam jsme byly s holkama (Simča Gábi a Niki) a je to strašně zvláštní, taková jakoby pyramida...http://www.museoanahuacalli.org.mx/ ...jmenuje se to Anahuacalli a je to fakt strašně zvláštní, má to několik pater a každý je jiná úroven, jakože podsvětí, něco mezi a nebe a  všude jsou věci z jeho sbírky prehispanistickýho umění, strašně moc exponátů a to je jenom malinká část toho co s Fridou nasbírali. Ale nelíbilo se mi tam, takový...tísnivý nebo jak bych to řekla :))) Zato Casa Azul je nááádherná!

Pak jsme si vzaly po tržišti taxíka a jely za Karlou asi na hodinku na kafe už u nás na Polancu do Starbucksu a pak domů kolem devátý jsme dorazily a klídek. Neděle super deeen!!!

sušenky ke dnu mrtvých, chutnaj jako perníčky, ale jsou z kukuřičný mouky

měli jsme tam napsat svůj sen 

můj sen :)) ...zůstat trochu dýl v mexiku nebo jezdit často do mexika... no jo noo :)

opět další všudypřítomný prodavač balonků, to už je folklor

Iva kouká ne ceny který si nemůžeme dovolit

na mým talíři zleva: to černý je mole poblano s tim bílym, to je sýr a smetana :) podtim hendka cibulka a jalapenos taky se sýrem, to co je kus masa poznáte, podtim to hnědý jsou fazole a to zelený je guacamole...vedle talíře v mističce výborná pálivá salsa verde, k tomu pivo bohemia

Ivči králík v omáčce z pěti chiles a fazole "frijoles charros"